Pes senior
Pes senior
Je váš dlouholetý věrný kamarád najednou klidnější a pohodlnější?
Dává přednost lenošení na svém pelíšku před skotačením s ostatními psy?
Stačí mu najednou daleko kratší procházky?
Začínají se mu kolem pysků objevovat první bílé chloupky?
Musíme se tedy smířit s tím, že stejně jako každý člověk i náš pes začíná stárnout. Kdy k tomu přesně dochází se nedá jednoznačně určit a je to u každého psa zcela individuální. Počáteční příznaky lze poměrně snadno přehlédnout, neboť pes umí např. nahradit zhoršující se sluch či zrak svým vynikajícím čichem apod. A ani tradovaný přepočet, že jeden rok života psa odpovídá sedmi lidským není úplně směrodatný a správný. Možná by se také obecně dalo říci, že tři roky máme mladého psa, tři roky dospělého, plně aktivního psa, tři roky starého psa a každý další rok je zázrak. Hovawarti se dožívají průměrně zhruba 12ti let.
Je potřeba si ale uvědomit, že stáří není nemoc, ale přirozený biologický proces, který je částečně dán geneticky, dále závisí na plemenné příslušnosti (velká a obří plemena začínají stárnout daleko dříve než malá a trpasličí), velkou roli zde hraje také kvalita výživy, kondice a individuální podmínky, ve kterých pes žije.
Starší pes či fenka si rozhodně i nadále zaslouží naši pozornost, lásku a spoustu mazlení. V žádném případě by neměli pocítit, že najednou, když jsou na konci chovnosti, jsou už nepotřební a odstrkovaní. Vůbec zde nebudu komentovat to, že někdo dokáže psa v tomto věku "láskyplně darovat" tetičce na zahradu (a to je ten lepší případ) nebo se ho zbavit či mu najednou z ničeho nic "záhadně" uhyne.
Samozřejmě i v této věkové kategorii je velmi důležitý pravidelný a přiměřený pohyb dle celkové kondice psa. Nejlepší je rozdělit denní program na několik kratších procházek a psa zaměstnat klidnějšími hrami či třeba procvičováním stopování. Je všeobecně známé, že starší psi, zejména středních, velkých a obřích plemen, mají velké problémy s opotřebením a bolestmi kloubů. Samozřejmě artrózu nelze vyléčit ani zastavit, jen tlumit medikamenty, ale její postup je možné ovlivnit a oddálit. Je velmi vhodné již kolem osmého roku života začít i zcela zdravému jedinci prostému dysplazie preventivně přidávat přípravky na výživu kloubní chrupavky, kterou již stárnoucí organismus není schopen vytvořit v dostatečné míře sám. Existuje jich na trhu mnoho, nejen veterinárních, ale lze použít i ty z humánní medicíny.
Dále je potřeba přizpůsobit kvalitu, složení a množství potravy. Mnoho zdravotních obtíží starších psů přímo souvisí s výživou, a to s celoživotní. Také nadváha nebo přímo obezita není v tomto věku ojedinělou záležitostí, což zase neúměrně a zbytečně zatěžuje pohybový aparát. Tedy zhruba od osmého roku je vhodné se na trhu rozhlédnout po kompletním granulovaném krmivu renomované značky určenou pro kategorii "senior" a rozdělit do dvou až tří denních dávek. Je to nejpohodlnější a pes dostane vše, co potřebuje. Tato krmiva obsahují méně bílkovin a naopak více vlákniny, která podporuje trávení a usnadňuje vyprazdňování.
Rovněž pravidelné prohlídky u veterináře 1x až 2x za rok by se měly od 7.-8. roku stát samozřejmostí. Celková kontrola zdravotního stavu psa přispěje k brzkému odhalení eventuelního problému a jeho včasné řešení může psovi výrazně prodloužit život. Zejména bychom měli nechat preventivně zkontrolovat činnost srdce, krevní oběh, stav chrupu, srsti, kůže, očí a uší. Sami bychom měli pečlivě kontrolovat stav stolice a moči a v případě jakýchkoliv pochybností ihned navštívit veterinárního lékaře.
Ale i tak jednou přijde den, kdy některý z orgánů vypoví svou službu a nebude již možné udržet jeho funkci ani s pomocí léků. Nás potom čeká poslední a to nejsmutnější rozhodnutí v životě a to ukončit trápení našeho kamaráda a nechat ho milosrdně uspat. Náš pes instinktivně cítí, že se blíží jeho konec a bylo by od nás velmi zbabělé ho v této chvíli nechat samotného s výmluvou, že to nejsme schopni unést. Už v době pořízení štěňátka si musíme uvědomit, že průměrný život psa se ani zdaleka nevyrovná průměrnému lidskému, a že dříve nebo později tento okamžik nastane.
Seberme tedy všechny své síly a zůstaňme se svým psem, který celý svůj život "Žil jenom pro nás" i v té chvíli nejtěžší a to až do konce. Určitě si to zaslouží a i když je to slabá útěcha, tak bude dál žít v našich krásných vzpomínkách a třeba i ve svých potomcích.
Michaela Weidnerová
www.hoviportal.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Děkuji za krásný článek. Mám 10ti letou fenku NO, jmenuje se Rituška. Samozřejmě je ta NEJkrásnější, NEJchytřejší, NEJhodnější na světě. Žije s námi v domě v kruhu rodinném, je naší součástí. Krmím Hillsem pro seniory, přidávám tablety na posílení a tvorbu chrupavky, chodíme na kratší procházky, v létě ráda plave, snažíme se oddálit den, kdy jí nohy vypoví službu. Nejsem a nebudu na to připravená nikdy, ale vím, že i tehdy jí neopustím.
Rituška
(Jana, 6. 4. 2013 20:00)