Kousnutí ZMIJÍ U PSA
Kousnutí zmijí u psa
V našich podmínkách se můžeme setkat pouze s jediným jedovatým volně žijícím hadem -zmijí obecnou (Vipera berus ). Na vycházkách v místech, kde se zmije vyskytují se může snadno přihodit, že našeho psa tato zmije uštkne. Jak se tedy toto kousnutí projevuje a jak poskytnout našemu čtyřnohému kamarádovi účinnou první pomoc?
Průběh intoxikace zmijím jedem může probíhat s různou intenzitou, neboť je závislý na řadě faktorů: např. na množství vpraveného toxinu, na stáří hada, na počtu kousnutí, na velikosti psa, na jeho odolnosti a celkové kondici a v neposlední řadě také na místě uštknutí.
Po kousnutí se dostavují jak lokální, tak celkové klinické příznaky. V místě uštknutí záhy pozorujeme bolestivost, otok, krváceniny, zvětšené mízní uzliny.
Toxiny obsažené ve zmijím jedu velice rychle způsobují i celkové klinické příznaky, mezi které lze zařadit poruchy krevního oběhu, gastrointestinální potíže jako zvracení, nevolnost, koliku a může se vyskytnout i prudká reakce ve formě anafylaktického šoku.
Pokud zjistíme, že našeho psa uštkla zmije, je nutné pokusit se psa uklidnit a postižené místo znehybnit. Pokud pes jeví známky silného neklidu, je možné použít i sedativum, např. diazepam. Pokud je postižena končetina, přiložíme nad postižené místo směrem k srdci škrtidlo, které mírně utáhneme. Ránu je možné naříznout a jed tak alespoň zčásti odstranit z těla. Na postižené místo lze přikládat např. alkoholové obklady a ránu dezinfikovat, např. peroxidem vodíku nebo hypermanganem.
Po tomto prvotním ošetření se snažíme psa co nejrychleji dopravit k veterinárnímu lékaři!! Psa samozřejmě neseme a zabráníme mu v jakékoliv jiné aktivitě, neboť pohybem se jed rychleji dostává do celého organismu a účinky jedu nastupují rychleji a s větší intenzitou!! Nejvíce ohroženi na životě jsou psi malého vzrůstu, psi staří, nemocní anebo jinak oslabení.
Velké riziko představuje také uštknutí do hlavy, příp. hrudníku a břicha.
Zdroj: mujpes.cz
Zmije má dva jedové zuby, ze kterých při kousnutí vstřikuje do těla jed. Následky mohou být různé a závisí na mnoha okolnostech. Především na velikosti psa. Pro psa malého plemene je uštknutí podstatně nebezpečnější než pro velké plemeno. Zmije prostě nemá dostatečně velké množství jedu. Dále také záleží na tom, jestli má had plné jedové žlázy, protože množství jedu se po lovu obnovuje až po několika dnech. Zmijí jed je neurotoxin, který ovlivňuje nervovou soustavu. Dalším nebezpečím stejně jako u hmyzího bodnutí jsou alergické reakce, které nejsou vázané na hmotnost psa.
Psi bývají nejčastěji uštknuti na hlavě a končetinách. Postižené místo poznáme podle dvou hlubokých ranek po kousnutí. Může se ale také stát, že had zasáhne a kousne psa jen jedním zubem. Rána otéká, na dotek je teplá a bolestivá. Pes je slabý, potácí se, třese se, sliní, je rozrušený, zvrací a má rozšířené zorničky. Zejména menší plemena mohou i zkolabovat.
Pokud uvidíte, nebo máte podezření, že psa uštkl had, udržujte psa v klidu, to sníží rychlost šíření jedu. Jestli je kousnutí na končetině, přiložte nad ránu škrtidlo, ale jen v případě, že psovi nevadí. Pokud se pes brání, rozčílení urychlí tok krve a tím i šíření jedu v těle. Škrtidlo má být pevné, ale ne příliš těsné. Měly by jste být schopní pod něj strčit prst. Cílem škrtidla není zabránit toku krve, ale zpomalit účinek jedu. Na ránu přiložte studený obklad a pravidelně jej obnovujte. Ochlazení také zpomalí průtok krve a nástup otoku, který (zejména na hlavě) může ucpat dýchací cesty. Ránu nikdy nerozřezávejte, ani nevysávejte jed. Psa dopravte k veterináři, který aplikuje sérum. I v případě, že sérum nemá, může použít další léky a našemu psovi pomoct. Pokud nemůžete zajistit dopravu během krátké doby, je potřeba škrtidlo každých 10 min asi na 30 sekud uvolnit.
Nejprve základní údaje: Jed zmije je hemotoxický, nekrotizující a antikoagulační. Ne každé kousnutí musí nutně vést ke vpravení plné dávky do těla zvířete, nicméně pes je relativně malý, tudíž se v případech uštknutí může jednat vždy o přímé ohrožení života.
Kromě dráždivé reakce v místě kousnutí, zvracení a neklidu zvířete posléze s rozvíjejícím se šokem pozorujeme nastupující slabost poraněného, díky edému plic může být výrazně ztíženo dýchání, mohou se objevit poruchy krevní srážlivosti.
Doporučení: Majitel nesmí ztrácet čas se žádnou první pomocí, jen se snažit udržet zvíře v klidu a redukovat jeho aktivitu. Tedy znamená to vzít psa do náruče a okamžitě vyhledat odbornou pomoc. V případech kdy se jedná o poranění končetiny stáhnout příslušnou končetinu nad ranou, tedy blíže tělu, abychom zpomalili odtok žilní krve z příslušné oblasti a tím i rozšíření jedu do celého těla. Cenná je možnost odsát jed z rány, naopak ránu nesmíme nařezávat v naději že tím pomůžeme vyplavit jed, ani nesmíme přikládat na ránu led! Nic se však nesmí dít na úkor rychlosti, se kterou psa dopravujeme k odborné pomoci.
Současně je důležitých několik faktorů: dávka jedu, která se dostala do psa při kousnutí; velikost psa – čím menší pes, tím vyšší nebezpečí; místo kousnutí – při kousnutí kdekoli na trupu dochází k rychlejšímu rozšíření jedu do celého organismu, než při kousnutí na končetinách. Důležitý je i celkový stav organismu, je také jisté, že hůře se s kousnutím jedovatým hadem vyrovná štěně nebo starý pes. První dvě hodiny po uštknutí jsou kritické, pes musí zůstat pod odborným dohledem alespoň 4-6 hodin po poranění, ideálních je celých 24 hodin. Vše závisí na skutečnosti jak se daří zvládnout šokový stav do kterého se hadova oběť dostala a stabilizovat ji pomocí infuzní terapie a aplikace příslušných léčiv, případně zajištění základních životních funkcí.
Sérum proti zmijímu jedu nebývá obvykle k dispozici, navíc vzhledem ke skutečnosti že je vyráběno z koňského séra, tedy jedná se opět o cizorodou bílkovinu stejně jako v případě hadího jedu, jeho aplikace je často spojena se silnou alergickou reakcí. Bohužel více šancí na záchranu má většinou ten pacient, který se velmi rychle dostane na pracoviště vybavené kvalitně jak materiálně, tak i odbornými znalostmi, což není vždy z časových důvodů možné. Naopak se může stát, že i přes rychlost poskytnuté pomoci a využití špičkového vybavení veškerá snaha o zvládnutí vzniklé situace selhává.
Zdroj:veterina.com